MÁMA - ZRCADLENI
vnější svět zrcadlí stav našeho nitra
Hlavní nabídka:
MÁMA
BLOG
DCERY A MATKY
Dnes víc než dřív touží být ženy plné celistvé šťavnaté bytosti otevřené lásce a kráse života.
Uvědomují si, cítí možnosti, které život nabízí.
A to zacítit, prožít a stát se komplentní propojenou zářící a inspirující ženou,
která si dovolí a má odvahu svobodně se projevit ve všech svých podobách a aspektech autenticky naplno a celá.
Žijeme ve vzácné době. V době mnoha možností a obrovského rozvoje.
Dnes většina z nás v západní kultuře žije v nadbytku a nebojuje o přežití.
A to umožňuje mnohým z nás obracet se dovnitř do svého nitra.
Dnes nám jde o plnost a celistvost.
Kvalita života spojená s láskou, laskavostí, naplněním, radostí, lehkostí, tvořivostí, projevením plného potenciálu
je to, co nás láká. A tvoření v oblasti, ve které vynikne naše jedinečnost - unikátní mix našich kvalit, vlastností a talentů.
Mohou ženy na to vše dosáhnout, pokud mají za sebou své maminky, které jdou životem raněné a vědomě či nevědomě zraňují?
Dítě je největší tvůrčí čin na zemi.
My jsme ten největší tvůrčí čin na zemi.
Přicházíme sem skrze rodiče skrze mámu a tátu.
Máma je jediný člověk na světě, v jehož těle jsme bydleli, vyvíjeli se, rostli.
Existuje větší blízkost?
Pokud máma cítí od narození silnou podporu svých rodičů a jejich bezpodmínečnou lásku, stojí po boku
vědomého milujícího muže, o kterého se může s důvěrou opřít i ona dá zcela přirozeně svému dítěti to,
co si všechny děti napříč kulturami přejí a potřebují - lásku, kterou si nemusí ničím zasloužit a čiré přijetí
se vším, co k nim patří.
Jak se kráčí životem dívce, která ví, že její máma je šťastná a naplněná ve svém životě, učí se čelit výzvám
a má pro svou dceru otevřené srdce, je ochotná ji podpořit v jejích přirozených talentech a zcela
ji přijímá, ať už se vrací ověnčená slávou nebo je zkormoucená neúspěchem?
A když z toho něco schází?
Co když se mámě nedostalo bezpodmínečné lásky, přijetí a podpory?
A nese si šrámy na duši, hluboká zranění, křivdy, nepochopení, neúctu ... a kráčí životem rozbolavělá a uzavřená,
nepřístupná ...
Jak se potom dcerám kráčí životem?
Jaký otisk získaly?
Jakou matricí na svět prošly?
Jak ženy tyto okolnosti formují a taky de-formují?
Způsobů jak životu odpovědět na deficit či zahlcení, které jsme dostaly od svých maminek do vínku, je mnoho.
Asi tolik kolik žen po světě chodí.
Jak propojit naše niterné touhy a záměry naší duše s puklinami v našich srdcích?
Jak můžeme nasednout na vlnu lásky a nechat se jí prostoupit a zacelit rány, které nám uštědřila ta nejbližší?
Často maminkách v duchu či nahlas vyčítáme okolnosti, ve kterých jsme vyrůstaly,
čeho se nám nedostávalo nebo co naopak přebývalo.
Vyčítáme mámám jejich zacházení, máme výhrady a nesouhlasíme s jejich způsobem života,
který se nám nejeví jako inspirující. My víme jak správně by měly žít.
Vyčítáme jim, že se zabydlely v roli oběti...
A tvůrkyně?
Kde je tady tvůrčí žena, ta zářící, plná, celistvá, inspirující?
Kruh se uzavírá. Přichází pochopení.
Tím, jak se se svým "věnem" vyrovnáváme, rosteme a učíme se.
Můžeme navázat na rodinné vzorce, schémata, uvíznout v dramatech příběhů,
nechat se rozptýlit a zaměstnat křivdami a bolestí
a nebo projít skrz.
Nepodmíněná láska a čiré přijetí - hluboké prazákladní nasycení,
(výživa z kořenů - tak přirozená v přírodě), dnešním ženám bytostně schází.
Je možné pokoušet se o celistvost a hladovět z kořenů?
Kdo voperuje bajpás přes minulost?
Kdo zaleje vyprahlost, utěší křivdy a hlad po lásce a přijetí?
Kdo, kdy a jak přemostí tuto puklinu v srdci tento šrám na duši?
Můžeme na našich křivdách, nenaplněních, zraněních trvat, přidržet se jich,
živit je odporem či bojem nebo rezignací.
A nebo si můžeme uvědomit naší svobodu a zvolit udravení.
Dnešní doba je velmi štědrá na nepřeberné množství možností řešení.
Dnes všichni víme, že do svého života vtahujeme to,
čemu věnujeme svou pozornost a energii, tj. i to, čemu klademe odpor.
Odpor je mocná vibrace, na kterou vynakládáme životní energii a
ta se zhmotňuje v našich životech.
A co se stane, když přijmeme sami sebe naprosto se vším, co k nám patří?
Když přijmeme naše tělo, právě takové jaké je, naše vlastnosti, naše projevy,
naše životní události a zkušenosti, naše talenty, naše touhy a potřeby,
naše kořeny a naši mámu?
Přijmout sebe sama taková jaká jsem – vytváří zázrak.
Vše z nás stéká, padá, všechny překážky, všechno, co nefunguje mizí.
POJĎ TO ZKUSIT SE MNOU. NEMÁŠ CO ZTRATIT.
Řekni sama sobě naplno: "ANO!"
Jestli chceš zacítit sebe sama jako celistvou, silnou ženu,
své touhy a sny proměnit ve skutečnost,
je potřeba naplno říct sama sobě: "ANO!"
Řekni ANO všem okolnostem svého života.
ANO - takhle se to stalo.
V hlavě sídlí rozum a v srdci naše moudrost.
Skutečná léčba se odehrává v srdci.
Otevřeným srdcem, tím místem kam ukazuješ, když říkáš já,
tím místem řekni svému životu ANO.
Pokud chci zacelit rány a být plná celistvá v plném potenciálu sebe sama,
jako první potřebuji říct všemu, co se mi přihodilo a stalo ANO.
ANO to se stalo.
ANO bolelo mě to, bolí mě, zlomilo mě to, ochromilo mě to, je mi to líto,
ANO nechci to, ano stalo se to. ANO.
Ano tohle a takhle se stalo a je to součástí mého života. ANO.
Vlož do svého srdce obraz náročné životní okolnosti a nech srdce,
aby tomu řeklo ano. Dej si čas.
Ano. To jsem prožila.
ANO VŠEM okolnostem života.
Mohu mít oči zalité slzami, mohu se třást vztekem, můžu být znechucená, můžu být nehybná ...
Mohu se zalykat pláčem.
Povoluji odpor a přitakávám všemu tak jak je.
Se životem nemá cenu se hádat.
Neexistuje zde ale. Jen ANO.
To čemu kladu odpor v mém životě zůstává.
To s čím jsem smířená se rozpouští.
Zakus zázrak skutečného ANO, skutečného přijetí.
Co se začíná dít?
Cesta se otevírá.
Dívej se dopředu ve směru svého srdce.
Nedívej se kam tebou život smýkl, dívej se stále dopředu.
Je to návrat do svého středu.
Život se rozšiřuje a bere tě celou, celou se vší tvou krásou i bolestí.
Dovol, aby tě proud života prostoupil, aby do tebe vtékal, aby tě naplnil.
To je život sám, nikdo mu nemusí říkat, jak má být.
Všimni si, jak sílí tvoje srdce, jak se zvedá tvoje hruď,
jak se prohlubuje dech, jak se naplňuje energií tvoje tělo.
Jak tebou protéká život. Protekl k tobě zkrze tvojí mámu.
Protekl k tobě jejím druhým srdcem - dělohou.
Skrze dělohu mámy prošla vlna života a vynesla tě na svět.
Je to jediná cesta jak jsi život na zemi mohla získat.
Nadechuj to srdcem. Nadechuj mámu srdcem. Dej si čas.
A život je v tobě, to ty můžeš dát život.
Život tě prostupuje, vyživuje, naplňuje, tvoří skrze skrze tebe.
ANO ty jsi život.
Naciť a řekni si: "ANO já jsem život."
Dostala jsem život a mohu říct slůvko z nejvzácnějších
máma