PROPOJENÍ - ZRCADLENI
vnější svět zrcadlí stav našeho nitra
Hlavní nabídka:
PROPOJENÍ
BLOG
PROPOJENÍ
Mnozí lidé, kteří za mnou přicházejí, se již od dětství cítí vnitřně sami, že tady byli ponecháni napospas
a není zde nikdo, kdo by jim skutečně rozuměl.
A tento pocit oddělenosti a niterného osamocení s nimi putuje životem.
Jejich pozornost bývá často zahlcena neharmonií vnějšího světa, bývá upřena na to, co jim chybělo a chybí.
A v tomto rozpoložení "mapují" a poznávájí vnější svět a tvoří v něm.
Učí se o vnějším světě, o jeho fungování a ve vnějším světě hledat odpovědi a potvrzení sebe sama.
V tom jsme všichni soustavně cvičeni a brilantně vycvičeni.
V čem je většina z nás nováčků?
A co s tím, když se sem narodím a tonu v bolestném pocitu osamocení, i mezi lidmi?
Mohu přenést pozornost do svého jádra.
Do nejniternějšího prostoru v místě, kam ukazuji, když říkám já.
A začít kontaktovat v nejhlubším nitru sebe sama.
Když jen několik málo chvilek pobydu v tomto prostoru, když se do něj vpíjím, když se jim nadechuji,
když se jím stanu, přichází uvolnění, naplňování, blaženost, jasnost, slast ...
Je zde přítomno inteligentní vědomí tepající živosti, je v něm propojení všeho, jednota.
Mohu se v něm pohybovat. Pokud zkoumám až kam mohu v tomto prostoru jít, jak z tohoto niterného prostoru
mohu tvořit, on se přirozeně rozšiřuje. Je to má skutečně komfortní zóna. Je to komforní zóna, prostor božství v sobě,
ze které nevystupuji a vyhradně v ní se pohybuji, tj. tvořím.
Zkus to na chvíli. Vpij se do místa, kam ukazuješ, když říkáš já.
Můžeš volně přecházet z vnitrního prostoru do vnějšího světa. A opět se vracet.
V tomto prostoru mizí zrcadlení. Není co a kdo by se komu zrcadlilo. Je zde jednota.
Plnost všeho, neomezený prostor neomezeného tvoření. Je v Tobě. V sobě ho nalezneš a v sobě zjistíš, že jsi tam vždy byl/a.
Existuje zde osamocenost? V tomto prostoru se oddělenost a osamělost rozpouští. Přichází uvědomění propojení se vším. Vše je inteligentní vědomí.
Můžeš vnímat půdu, zemi a kořínky trávy. Můžeš vnímat jak země vyživuje kořínky a kořínky energii země přijímají.
Jak spolu komunikuji a projevují úctu, protože díky druhé může zakoušet sebe sama.
Můžeš vnímat, jak míza pulzuje v trávě.
Můžeš vnímat vědomí jablka. Jak často ho utrhneme se samozřejmostí, aniž bychom si tuto energii vědomí uvědomili.
Chováme se, jako by si muž bral ženu bez ptaní, protože má právě na ni chuť.
Muž v přítomnosti ženy zacítí sám sebe, svou touhu, svou chuť, ocení ženu pohledem, přivoní k ní, pohladí, dotkne se srdcem, rozproudí manu a potom může dojít k propojení, výměně energií a obohacení.
Barbar by si bral ženu bez ptaní. A my jablko? O kolik se ve vnějším světě ochuzujeme ...
Prostor jádra je prostorem našeho domova, propojení, plnosti bez hranic, nekonečné moudrosti a nekonečných možností tvoření našeho světa, který žijeme.
Je to požehnání.
