SÍLA ROZCHODU - ZRCADLENI
vnější svět zrcadlí stav našeho nitra
Hlavní nabídka:
SÍLA ROZCHODU
BLOG
SÍLA ROZCHODU
Ve snu vidím les a slyším srdcervoucí křik ženy.
Muž na koni oznamuje své ženě, že odjíždí. Odjíždí navždy.
Užasle se na něj dívá, cítí lásku a udivený pohled říká:
"Co naše láska? Vždyť se milujeme."
Odjíždím.
Ale vždyť máme dítě.
Odjíždím.
Ono Tě potřebuje.
Odjíždím.
Vždyť máš k němu povinnosti!
Odjíždím.
Jak bych to mohla sama zvládnout?
Odjiždím.
To nemůžeš!
Odjíždím.
Jak si myslíš, že bez nás budeš žít?
Odjíždím.
NE!
Odjíždím.
Nenávidím Tě.
Odjíždím.
Táhni k čertu!
Pobídl koně.
Chtěla za ním běžet.
Mohla ho honit, mohla ho proklínat, mohla se stát bohyní pomsty, mohla se zhroutit, mohla zoufalstvím zapomenou na své dítě, mohla tím strávit roky anebo celý život.
Obestoupily jí ženy. Pevně se semkly v kruhu kolem ní, zabránily jí za ním běžet. A otevřely k ní svá srdce. Zaklonila hlavu a řvala. Ten řev slyšel celý les. Řev se linul z jejího hrdla, ale ještě víc křičelo její srdce. Bolestí, zradou, zoufalstvím, beznadějí.
Zoufalou ji ženy odvedly do vesnice. Spolu se svými dětmi se staraly i o její dítě, kterému byly oporou a ostatní děti rozptýlením jeho ztráty.
Byly s ní tak dlouho, dokud jiskra opět nevzplála v jejím srdci a ona dovolila vstoupit slunci. Otevřela se radosti života.
Kráčí pevně s duší zbrázděnou rozchodem.
Žena.
